Psychologie masopustu – proč jsou nezbedné dny důležité

Opakovaně psychologové upozorňují, že život (i život naší duše) má mnohé protikladné aspekty, kterým musíme naslouchat. Přiměřenost či vyrovnanost znamená dát prostor vždy oběma polaritám. Většina světových kultur zná jak období půstu, tak období „dopřání si“ (z naší tradice známe masopust, období hýření, hodování a zábavy). Bylo by velmi škodlivé chápat střídmost jako asketismus a neúprosný boj sama se sebou. Tím bychom porušili zásadu vyrovnanosti a zlaté střední cesty. Nezbedné či neposlušné dny, během kterých si můžeme dopřát více, jsou psychologicky stejně důležité jako období většího omezení, o kterém píšeme výše.

Kdo drží dietu a chce zhubnout, tomu radím jednou týdně zavést „žrací den“, kdy můžeme všechny zásady porušit a najíst se do sytosti, čím chceme. To má velký psychologický význam. V ostatní dny si totiž neříkáme: „toto už nikdy nesmím, takto to bude pořád“, ale daleko svobodněji (a pro naši psychiku stravitelněji): „toto teď nebudu, odložím na později – v sobotu si dopřeju, už se těším“. Vědecké výzkumy ukazují, že pokud bojujeme se svými chutěmi a pokušeními právě tímto způsobem (tedy že náš vnitřní komentář není „nesmím“, ale „mohu, ale odložím na později“), pak je dokážeme ovládnout daleko lépe.

Neposlušné dny si samozřejmě můžeme dopřát nejen v oblasti jídla, ale i dalších potřeb, které u sebe omezujeme a vnímáme jako výrazné (den lenosti, hýčkání se, dopřání si něčeho, bezstarostnosti…). Důležité je, aby i tyto nezbedné dny měly jasně stanovené hranice. Abychom věděli, kdy končí. Abychom to byli my, kdo je kontrolujeme, ne ony nás. I to je známkou vyrovnanosti a přiměřenosti